Další závod série RunCzech se běžel 6. 6. 2015 v Českých Budějovicích, no a konečně také s mojí účastí. Již den dopředu bylo avizováno pekelně horké počasí, což se také v sobotu bez vyjímky potvrdilo. Po vyzvednutí startovního setu jsem se vydal na obhlídku zázemí na náměstí a protože jsem zde nebyl poprvé(na 1/2 maratonu), věděl jsem, že bude opět výborně zorganizováno. Vzhledem k tomu, že do Budějovic to mám bratru 70 km, čekala mě dlouhá pauza do startu závodu, kterou jsem vyplnil prohlídkou místních sportovních obchodů. Protože s parkováním ve středu města to nebývá na těchto akcích zrovna dobré, zastavil jsem u nejmenovaného supermarketu a začal se ustrojovat kolem 16:30 do sportovního. Po příchodu na náměstí jsem se letno pozdravil s některými účastníky Vltava Runu. Od ostatních nás odlišovala závodní trička s logem Vltava Run 2015, takže jsme se ani nemusely dlouho hledat. Zafandil jsem DM rodinnému běhu a už jsem byl v zázemí, kde bylo třeba se pořádně protáhnout. Pomalu se blížila startovní 19 hodina, ale teplota bohužel stále zústávala na 30°C. A je tu start. Letos čekala na závodníky nová, jednookruhová trasa, která všechny vyvedla až na okraj města. Pořadatelé dobře zvládli extrémní teploty a navýšili počty občerstvovacích stanic a ani sprcha z cisteren nechyběla. Kilometry utíkaly jeden za druhým a ikdyž jsem nemyslel v tomto počasí na dobrý čas, tak se nakonec dostavil. Časem 1:47:04 jsem vylepšil své dosavadní maximum o téměř 10 min a můj zimní i jarní trénink sklízel své ovoce. Po doběhu ještě krátká fronta na masáže a zase domů. Letošní Budějovický 1/2 maraton se opět vydařil. A co Vám, líbil se? 

Abyste měli trochu obrázek o tom, jak moc to byl super závod

Závod je za námi a nutno podotknout, že asi v každém z nás zanechal hlavně ty pozitivní dojmy. Většina z nás se s takovým typem závodu nikdy nesetkala a tak když jsem někdy začátkem roku začal ve firmě sestavovat základy týmu, zněly z většiny úst spíš slova typu "snad to dáme". A my to dali. A jak to vlastně celé bylo.

Vzhledem k tomu, že jeden člen týmu, kterého bohužel nakonec vyřadilo zranění, má nedaleko Kvildy, což byla startovní pozice závodu, chatu, vyrazili jsme do místa konání už v pátek 15. května v podvečer. Počasí na sobotu mělo být podle předpovědi velice příznívé, ale vlezlé chladno kolem 8 hodiny večerní tomu příliš nenasvědčovalo. Po registraci jsme se vydali na nocleh a netrpělivě vyčkávali ráno. Bohudík jsme se opravdu po ránu probudili do prosluněného dne a narůstající teplota dávála předzvěst krásnému závodu. Po přebrání GPS lokátoru, který se díky chybě poskytovatele stal vlastně jen štafetovým kolíkem, jsme se už soustředily jen na start, který byl naplánován na 10:15. V momentě startu jsme posedali do auta a už to začlo. Jedna předávka za druhou a my pomalu( no né zase tak pomalu) hltali kilometr za kilometrem. Vzhledem k tomu, že v týmu bylo 12 členů, používali jsme dvě auta na dopravu a tak jsme kolem 16 hodiny předávali štafetu do druhého vozu. První úseky nás všech uběhly celkem bez problémů a tak jsme vyrazili na oběd zakončený sledováním neuspěšného semifinále naší hokejové reprezentace. No co, snad se povede našemu týmu lépe. Přesunuli jsme se tedy na místo další předávky pro náš tranzit. Předávka proběhla opět bez problémů a zejména první dva běžci z našeho auta dosahovali výborných časů. No my ostatní samozřejmě taky:-). Únava sice pomalu doléhala na naše nohy, ale my jsme se nevzdávali. Párkrát jsme sice v noci zbloudili a otrhané značení v Českém Krumlově bylo k vzteku, ale co tě nezabije to tě přeci musí posílit. Další předávka, další kilometry a potom zhruba dvouhodinový nocleh ve sportovní hale v Týně nad vltavou. A už jsme znovu v autě a jedeme vstříc poslední třetí etapě našeho běžeckého snažení. Únava už je znatelná, ale odhodlání větší. A už je to tady, poslední z naší party dobíhá svůj třetí úsek na Živohošť a teď už je to v rukou pouze druhé poloviny týmu. Vyrážíme na oběd a řízeček, salát a Plznička jsou tou pravou odměnou po dvou proběhaných dnech. Při opouštění restaurace po asi 30-ti schodech vypadá většina z nás jako důchodci vracející se z celodenního nákupu v Lidlu, ale s pocitem dobře a poctivě uběhnutých kilometrů. Dali jsme do toho vše a hlavně DALI JSME TO!!! V Praze už nás čekalo jen sklízení sladkého ovoce úspěchu. Naše 52. místo, v které jsme ani v našich snech nedoufali, bylo famózní. Na všech téměř 180-ti týmech byla vidět radost, že se to povedlo. Organizace závodu bez větších chybiček, přívětivost ostatních závodníků a skvělá atmosféra nás přesvědčila o tom, že příště pojedeme znovu a dáme do toho ještě víc.

Vážení a milí,

tak se nám to tak přiblížilo, že se tomu ani nechce věřit, příští sobotu touhle dobou už budeme hltat kilometry podél naší jihočeské Vltavy. Nutno říci, že za poslední čas to byl pro mě opravdu poctivý trénink se vším všudy, tak doufám, že se moje snaha projeví i na výsledku. Zatím nějak tak ještě nevíme do čeho jsme se to uvrtali, ale první kilometry(nebo spíš ty druhé a třetí) nás dozajista prověří. Já osobně se těším i když ve mě pořád hlodá to či ono, jestli se na něco nezapomnělo nebo něco nepodcenilo. To ale ukáže až závod sám. Takže se budu těšit na neděli někdy kolem půl šesté večer, kdy bychom měli podle plánu cca doběhnout :-))))

Marff

Jedním z dalších závodů, kterého jsem se rozhodl zúčastnit bude Night Run v Českých Budějovicích konaný na podzim. Myslím si, že spojení běhu s netradičním zážitkem v podobě závodu na 10 či 5 km v ulicích nočního města, je velice originální nápad. Navíc v rámci 5 km běhu, který se koná pod záštitou firmy AVON, přispějete na nadaci proti rakovině prsu a to už dozajista má nějaký smysl. I startovné je na české podmínky celkem nízké a to 350 Kč(základní startovné na 10 km). Odkaz na Nigh Run najdete vpravo v panelu zajímavých odkazů. Znáte Vy nějaký zajímavý závod o který byste se rádi podělili s ostatními. Napište mi

Marff

Po čase se zase hlasím o slovo a tentokráte bych se s Vámi chtěl podělit o moje zkušenosti s nedávno koupenou běžeckou obuví značky Mizuno. Jedná se o model Wave Inspire 10. Pro mě byla značka Mizuno jasnou volbou už proto, že předešlý model běžeckých bot jsem vlastnil také od této značky a měl jsem s ním jen ty nejlepší zkušenosti. 

Mizuno Wave Inspire 10 je běžecká obuv zejména na silnice a zpevněné povrchy, kde lze dozajista zcela docenit její skvělý potenciál. Po prvním setkání s botou jsem musel ocenit její nízkou váhu a už na první pohled zdařilý design ve žlutozelené kombinaci s černou, červenou a bílou. Obuv Mizuno Wave Inspire 10 již sice není nejnovější model na trhu, má však ale stále své silné stránky. Já osobně jsem tyto boty koupil za úžasných 1699,- při týden trvající akci v jednom internetovém shopu, jinak se jejich cena pohybuje okolo 2500-3000 Kč, což už je takový můj strop ceny za běžeckou obuv i proto, že jsem přeci jenom nadšený amatér a né závoďák.

Hned při prvním nasazení na nohu jsem byl oproti dřívějším botám mile překvapen jaký prostor uvnitř boty je, což ocení zejména běžci s širší nohou, mezi které patřím i já. Dalším pozitivem je nepřekážející podpora pronační nohy, takže podle mého názoru nebude vadit ani běžci s neutrálním došlapem. Velké pozitivum vidím i v utahování bot, které je snadné a i přes dostatečné utažení tkanička nedře do nártu. Snad jen ty tkaničky mohly být o něco kratší i když není problém zakoupit si přesně ty co vám vyhovují.

Po rozcvičení jsem vyrazil na první zátěžový test a musím říct, že po celou dobu běhu jsem se cítil doslova jako v bačkůrkách. Výborně měkká podrážka, skvěle odpružená pata a přitom noha v botě nelítá a drží. Běželo se mi dokonce tak dobře, že z toho bylo 20 km, přičemž jsem vyzkoušel cestou asfalt, zpevněné cesty, trochu lesa, klesání, stoupání i souvislejší rovinku. Zatím mám v těchto botách naběháno cca 200 km, ale mohu je jen doporučit.

No a v čem běháte vy a jaké máte zkušenosti s běžeckou obuví. Napište mi do diskuze.

Marff

Tak jsme zase jednou vyrazili na trénink ve dvou a to hned na dlouhých dvacet kilometrů po našem širším okolí. Protože Ondra delší dobu neběhal, najivně jsem si myslel, že pojedeme pohodové tempo, opak byl ale pravdou. Byl jsem poslední dobou zvyklý běhat sám a proto jsem si ani neuvědomil, jak vás trénink ve dvou či ve skupině žene dopředu. Na začátek trasy jsme si vybrali spíše trasu do kopce a už při první zastávce na protažení asi po 3,5 km bylo jasné, že tempo je více než rychlejší. Je pravda, že vlastně ani jeden z nás to tak nechtěl, jenže jak jste ve dvou nějak vás to kupředu táhne samo. Po zhruba 15 km už byla znát menší únava i na mě a tak jsme pomalu směřovali naší cestu zpět k domovu. Počasí nám přálo a tak jsme s mým parťákem z Schneider Electric Teamu, který jsme sestavili na Vltava Run, dorazili zpět do vsi, kde se náš kilometrovník zastavil na cifře 20,3 km při čase lehce nad 1:50. Co vy kamarádi, jak jste na tom při tréninku ve dvou a více lidech? Napište mi

Marff

Duben se pomalu blíží ke svému konci a proto nám začala i finalizovat příprava na vrcholnou letošní akci, alespoň co se do objemu kilometrů týče. Já osobně nenechávám nic náhodě a snažím se poctivě pravidelně trénovat, i když to mnohdy nejde zcela úplně. Můžeme být však rádi, že nám počasí poslední dny běžecky přeje a dá se bezproblémů běhat. Včera už dokonce dorazily týmové dresy a tak už nám, co se týká technického vybavení, nic zásadního nechybí. Do závodu jdeme hlavně s tím, že chceme tuto 350 km dlouhou výzvu dokončit, ale kdo ví, třeba z toho bude i nějaký dobrý čas.

Marff

Tak a první letošní závod je uspěšně za mnou a nutno říci, že jsem byl nadmíru spokojen. Vyrazil jsem s manželkou a miminkem do Českých Budějovic už někdy kolem 9 hodiny a i s cestou a obědem jsme to měli akorád. Po příjezdu jsme se vydali na náměstí pro registraci. Žádné fronty nás naštěstí nečekaly, hlavně z důvodu menší účasti, než bývá na půlmaratonu. Samotný závod měl spíše rodinnou komorní atmosféru, což mu dávalo přívětivější tvář. 

Plán byl zaběhnout si takový rychlejší trénink(na moje poměry) a nakonec z toho bylo vylepšení mého nejlepšího 10 km času o téměř minutu a půl na 0:46:48.

Pamětní medaile se letos také povedla, zejména i pro originální stužku z běžeckých tkaniček.

No a co vy, už jste letos někde běžely........napište do knihy návštěv

Marff