Poslední dobou nás trápí velmi nízké teploty při kterých se moc trénovat nedá. Nevím jak jste na tom vy ve vašem kraji, ale na té naší Sibiři se tento týden několikrát na teploměru blížil ukazatel k -20°C, což je spíš o zdraví. Co se týče ale sněhu, myslím, že je to super. Proběhnout se v krásném zasněženém lese......hmmm....není nad to. Bohužel poslední dobou mám nějaké dýchací potíže a tak jsem skoro 2 týdny bez souvislého tréninku. Jsem rád, že mě alespoň o víkendu vytáhl Ondra na takovou regenerační desetikilometrovku. A co vy, jak trénujete v zimě.

Protože jsem začal hodně času věnovat tréninku a hlavně proto, že dost často běhám po okolních lesích, rozhodl jsem se pro nákup trasovacího pomocníčka. Vlastně ho tedy přinesl Ježíšek, ale to už je vedlejší. Tom Tom Runner byla po delším mapování moje volba číslo jedna. Jedna přehledný displej, jednoduché ovládání, GPS, ale hlavně cena. V kategorii do 3000,- asi nenaleznete lepšího zástupce GPS hodinek na běhání. Testování je teprve na začátku, ale už teď mohu říct, že jsem nadmíru spokojen. Ihned po napojení na PC se mi do hodinek natáhla i čeština, takže co víc si přát. Teď mohu během tréninku kdykoli kouknout na údaje o běhu a nemusím pořád někde lovit telefon, no a navíc na stránkách Tom Tomu je i přehledný přehled. Vřele doporučuji.

Tento rok se toho událo mnoho. Začal jsem konečně pořádně trénovat, vyzkoušel jsem co všechno vydržím a kupodivu jsem se začal i lepšit ve svých výkonech. Nemohu zapomenout na Run Tour v Budějovicích, kde jsem během 10-ti kilometrů zažil snad všechny druhy počasí, od krásného slunce počínaje až bodavou sněhovou vánicí konče. Nejparnější půlmaratón, co jsem kdy běžel a konečně i první horský půlmaratón na Lipně, kde jsem si sáhl doslova až na dno. Naprosto jedinečný závod Vltava Run, který na každém jeho účastníkovi zanechal stopy, které se jen tak neztratí. Prostě byl to rok splněných výzev a já jsem rád, že zejména moje rodina mi v mém snažení byla vždy tou největší oporou. Díky všem, kteří mi umožnili běhat...........:-) Šťastný a veselý běžecký rok 2016

Po absolvování budějovického Night Runu v letošním říjnu jsem se ke konci roku rozhodl pro ještě jednu noční zastávku, kterou jsem chtěl symbolicky zakončit letošní sezónu, a tou byla Vánoční Praha. Běh samotný byl téměř bez chyb a jak už se stalo tradicí v roce 2015, udělal jsem si další osobák, tentokrát na 5 km za 22:23. Organizace na tomto běhu mě ovšem docela zklamala hned od začátku, kdy na výdej čísel byly 2 hodiny a čísla vydávali asi 4 děvčata. Pro 1000 lidí. A to tempo!!!! Je jasné, že fronty se tvořit budou, ovšem co se dělo zde bylo až úsměvné a chvílemi jsem si i říkal, jestli mi těch 20 minut běhu stojí za to čekání. Praho, zapracuj na sobě

Jak jsem již avizoval, začal jsem zatím předběžně s tréninkovým plánem na samotný maraton a zde bych se s vámi chtěl podělit o své počáteční pocity. Píšu předběžně, protože samotný tréninkový plán je stavěný na 20 týdnů s tím, že je zakončen závodem. Abych toto dodržel a dodržet to já chci, bude oficiální začátek tréninkového plánu někdy v polovině listopadu. Ovšem připraveným štěstí přeje a proto nechávám své tělo již teď v pohotovostní zátěži. Vždy jsem byl zvyklý chodit běhat tak 2-3x týdně a povětšinou na celkem delší trasy, tento trénink mi vyhovoval, zabíral ovšem celkem dost času. Podle nového tréninkového plánu chodím teď běhat 5x týdně, ovšem vzdálenosti kolem 5-7 km s jedním dlouhým během o víkendu. Je to lepší jak tělesně, tak i časově. Kolem 35 min denně si najde prostě každý a kdo říká, že ne, tak ten se jen vymlouvá. Kupodivu zjišťuji, že je tento druh tréninku i efektivnější. Tělo si začalo na tu stálou zátěž docela dobře zvykat a i problematické kopcovité pasáže mých tras jsou nyní bez větších potíží. Uvidíme dále. A jak vidno z přiložené fotografie, vyhlašuji konec běžeckým úrazům(alespoň doufám). :-)